Teenagers in 21century

25. března 2011 v 13:01 | Kačí |  Faith


Mladí lidé 21. století, o těch ani nechci mluvit. Chci spíše mluvit to teenageřech křesťanech. Znám mnoho a mnoho mladých teenagerů říkajících si křesťané, to by také mělo být o křesťanky normální. Ale chtěla jsem zmínit to, že hodně z nich se tak vůbec nechová, znám takové případy a nebudu je tady zmiňovat, ale mrzí mě to. Proto tomu věnuju čas a chtěla bych je odradit od toho co dělají. Co vůbec dělají? O čem to mluvím? Mno chtějí zapadnout do svých, často nekřesťanských part a začnou kouřit, pít alkohol a mnohdy dělají horší věci, ale potom se může stát ta nejhorší. Zapřou Boha! Ani si nedokážeme představit jak to musí bolet! Je potřeba, abychom dali Bohu celé své srdce a mysl, potom nás od toho ochrání. Musíme si Boha postavit na první místo, před všechno co tak milujeme, i před lidi, které milujeme. Měli bychom Mu věřit, když nám radí. Milovat Ho, protože nebyl neni a nebude nikdo lepší než je on. A někdo takovýhle nás milue! To je úžasné!!! Miluje zrovna vás ten nejúžasnější! Hledejte nejprve Boží království a to ostatní vám bude přidáno. Velmi málo si uvědomuji co mám. Neuvědomuji si ten optimismus, kterým nám Bůh do každého dne dává. To pochopení, které s námi sdílí. A tu oběť, kterou za nás položil. To všechno, protože nás miluje! Neuvědomujeme si ani z daleka, že tohle by pro nás nikdo neudělal. Jednou jsem četla knížku v které jsem četla knížku, u které jsem si uvědomila, co pro nás Bůh trpí. A to v knížce "S nikým nechodím a nejsem cvok", ta knížka mě tak zasáhla, spíše sen, který tam Joshua popisuje (pokud tu knížku máte str 75 dole, pokud ne, čtěte dál)

Joshua se ocitl v místnosti, kde nebylo nic zvláštního, kromě zdi pokryté poličkami s malými štítky. Sahali od podlahy ke stropu a na obě strany tak daleko, že nedohlédl konce. Šel k té zdi a na první šuplíku, který náhodou vybral byl nápis "dívky, které se mi líbily" Otevřel ho a probíral se kartičkami. Pak to rychle vrátil, všechna ta jména znal! Hned si uvědomil kde je. Byl to jeho život zapsaný na těch všech kartičkách. Prohledával je a viděl kartičky "Přátelé" hned vedle "Přátelé, které jsem zradil". Bylo tam naprosto všechno! Divil se že toho zažil za 20 let tolik. Ale všechny jeho kartičky byli napsány jeho rukou a dole podepsané. Nechtěl aby ty kartičky někdo viděl! Nikdo tuhle místnost nesmí objevit! Vytáhnul šuplík aby kartičky zníčil, chtěl je všechny spálit, ale když otočil šuplík vzůhu nohama nepodařilo se mu je vysypat. Pokoušel se je roztrhat, ale byli jako z oceli! Vrátil nešťastně šuplík zpět. Čelem se opřel o zeď a povzdychl Pak uviděl šuplík s názvem "Lidé, kterým jsem řekl evangelium". Držátko šuplíku bylo novější a neponičené. Otevřel ho, počet kartiček mohl spočítat na prstech jedné ruky. Začal plakat. Skácel se na kolena a vyplakával se za svou hanbu, stud za to všechno. Říkal si, že musí místnost zamknout a schovat klíč. Kydž trošku přestal plakat uviděj Jeho, Ježíše. Říkal si, né kdokoli jiný jen ne Ježíš! Ježíš vytahoval šuplíky a četl si kartičky. Když Joshua viděl Jeho reakci div se nepropadl. Uviděl na něm zármutek ještě hlubší než měl on sám.Šel ke všem nejhorším šuplíkům. Nakonec se na Joshua podíval, bylo mu to tak líto. Joshua svěsil hlavu a znovu se rozplakal. Ježíš přišel k němu a položil mu ruku kolem ramen. Neřekl nic. Jen oba plakali. Pak Ježíš vstal a šel zpět ke zdi se šuplíky. Začal je od jednoho konce vytahovat a na každou kartičku přes jeho jméno napsal své. "Né!" křičel Joshua a utíkal za ním "ne, ne, ne!" a tahal mu kartičky z ruky! Jeho jméno nebylo to správné, které tam mělo být. Ale bylo tam napsané sytou, živou červení! Napsal ho svou krví. Smutně se usmíval a podepisoval je všehny dál. Ve chvíli kdy zavíral Ježíš poslední šuplík vrátil se k němu, dal mu ruku na rameno a řekl "je dokonáno". Joshua se zvedl a odešli z místnosti ven. Dveře neměli zámek, protože budou napsány další kartičky. V tu chvíli jsem plakala i já, pláču i teď když to píšu, protože přesně vím, že Ježíše mrzí naše špatné skutky. Vzal všechnu vinu na sebe.! Proto se musíme snažit, aby to nemusel dělat znovu. Ježíš nás vykoupí z našich hříchů. Zavři oči a ukaž mu, že jich lituješ! Amen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 christina christina | E-mail | Web | 25. března 2011 v 23:54 | Reagovat

<3 - krásnej článek!!
A moc se mi líbí tvůj novej vzhled :)

2 Kachnička *_* Kachnička *_* | Web | 26. března 2011 v 16:13 | Reagovat

Moc děkuju <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama