Myself

One way

7. května 2011 v 21:52 | Kačí


Ten den 21.4. byl dnem, který změnil mně a já jsem odevzdala život Bohu. Byl vedle mně, cítila jsem Jeho aj Ďábla. Po téhle zkušenosti mi nemůže NIKDO říct, že Bůh neexistuje))
Začalo to koncertem K4 a RAMS. Když jsem přišla do toho klubu, cítila jsem duchovno.. Bylo to tam divné, ale po chvíli jsem to moc nevnímala. Protože začal rapovat K4 a tím jsem se neuvěřitelně uvolnila a nevnímala moc okolí. Potom začalo vystoupení RAMS. A bylo to SUPER. Potom, co Janette řekla, že je křesťanka začala být divná atmosféra. Pár lidí od nás z týmu "Změna je možná" se šlo ven modlit. Já a zbytek týmu jsme zůstali uvnitř do konce programu. Poté, co skončil koncert přišla na řadu scénka Lifehouse. Stáli jsme a koukali jsme a za námi námi ti opilí nekřesťané. Řvali tam sprostá slova, prostě děsné to bylo! Jeden se potom sebral a šel tam prostě doprostřed té scénky a dělal si z ní srandu. Celou scénku jsem sledovala ruku v ruce s mou kamarádkou Kristýnkou. Jen co skončila, koukli jsme se na sebe a šli jsme se modlit. Kristýnka brečela a já jsem se jí zeptala co se děje. Tu větu mám živě v paměti "Mně je hrozně líto těch lidí". Rozbrečela jsem se také a modlila jsem se se.. V tu chvíli se tam modlil snad každý z našeho týmu. A mezitím Janette a Peťa mluvili o Bohu a evangelizovali. Poté tam přišel majitel toho klubu, ale nepamatuji si co říkal, každopádně v Boha nevěřil a jen co domluvil všichni ti opilí lidé byli rádi a ječeli radostí. Jen jsem zírala a pokračovala jsem se v modlení. Hned na to začal mluvit tatínek od Janette. A zahřálo mě to a jen co domluvil každý od nás tam řval, mluvil úžasně!!! Poté to skončilo a lidé z týmu se rozebíhali za těma méně opilýma a mluvili s nimi o Bohu. My s Kristýnkou jsme se domodlili a přišla za mnou Eliška a řekla mi, že se něco děje venku, že je to tam HAFO krutý. Věděla jsem, že tam musím jít. Vyšla jsem ven a stála tam skupinka a opilců a dělili si legraci z Boha. Strašné věty, co tam padali. Mírně jsem se rozbrečela a věděla jsem, že mi jich je VÁŽNĚ LÍTO. Přišla za mnou Eliška, objala mě a říkala mi, že jsme vyhráli, že se nemusím trápit! Modlila jsem se a byli mi STRAŠNĚ ÚZKO! Brečela jsem víc a víc! Potom jsem se začala HAFO KRUTĚ klepat. Nevěděla jsem co se děje. Bylo mi víc a víc úzko a víc jsem se třásla... Aj víc jsem brečela. Ale vždycky za mnou někdo přišel a objal mě, modlil se semnou a povzbuzoval mě. Po chvilce už jsem ale nemohla. Říkali mi, že mám jít, že se budu jen víc trápit, když tu zůstanu. Ale já tam zůstat chtěla! Chtěla jsem se modlit! Potom se mi ale začla podlamovat kolena a přišel za mnou Peťa a Martin a posadili mě do auta. Ani nevím co se dělo dál, bylo mi strašně.. Pořádně si vybavuji až to, když jsem byla v hotelu s Peťou a Martinem a jen se modlila.. Nevěděla jsem co se mi děje.. Nevěděla jsem co mám dělat.. Ani kluci pořádně nevěděli.. Řekli mi, abych jim řekla všechno co mě napadne.. Martin potom mluvil o různých věcech, říkal, že si myslí, že mi to má říct.. V tom ke mě začal mluvit Bůh. Říkala jsem jim postupně co mi Bůh říkal. Byly to krátké 4 větičky. Bůh říkal "Musíme začít bojovat" MODLILI JSME SE!! dlouhou dobu, nešlo to. Poté mi Bůh řekl "Ďábel je tu stále" Věděla jsem, že asi dělám něco špatně.. Peťa mi řekl, aby se otevřela, abych dala Bohu možnost do mě vstoupit.. Řekl mi, abych opakovala jednu větu.. OPAKOVALA JSEM JI STÁLE.. Bylo vidět, že to začíná zabírat.. Bůh mi řekl "Už ustupuje".. Ale byla potřeba, abychom nepřestávali.. také že jsme nepřestávali. Po nějaké době mi Bůh řekl "Je pryč" Uviděla jsem úsměv na Martinově tváři. Musela jsem se také usmát.. Přeci jsme VYHRÁLI!! Porazili jsme Ďábla.. Potom tam přišel Michal Ape a vybídl mě, abych řekla Modlitbu Spasení. Ten večer jsem odevzdala Bohu svůj život se vším co bylo, abych mohla začít znovu. JENOM s Bohem. Když už tam přišlo pár dalších lidí řekl mi Bůh "Dokonáno jest"... Ten den se mi změnil celý život.
Tímto vám chcu říct to, že Bůh je ÚŽASNÝ a dokáže zázraky. Nikdy předtím jsem s Bohem nemluvila, neslyšela ho. V tu chvíli jsem ale věděla, že ke mně mluví on.
Děkuji klukům za OBROVSKOU podporu a oporu. Ještě pár slov patří Terezce, které je 17 let a uspořádala Misijní výjezd!! Dokázala ÚŽASNÉ věci a má můj obdiv! Jsi požehnaná Boží dcera. A to co se dělo celý ten týden, to jak se tam obraceli lidi, je hlavně tvoje zásluha!!! Máš obdiv KAŽDÉHO člověka!! Jsi vážně Jedinečná.. Všechno Ti to napíšu a řeknu osobně. PS. Budeš obracet národy!
Ještě jednu věc chci říct a to, že ZMĚNA JE MOŽNÁ!!
PS. Omlouvám se, nejsem žádná spisovatelka, takže je to takové.. mmm :D nijaké.. Jinak tohle je ořezaná verze.. ;))))
KČ:)

Přestávka

4. května 2011 v 16:29 | Kačí
Dlooouhou dobu jsem nepsala, omlouvám se ;)) Změní se to a už připravuji další články ;))) Bude to o tom, co jsem zažila a co mám v plánu ;)) mějte se Bůh s Vámi... Čautěě

Teresa

28. března 2011 v 16:17 | Kačí


Dneska jsem si četla povzbuzení z našich křesťanských chat, které pořádá naše (i jiné) mládež. Chtělo se mi plakat, když jsem si přečetla povzubení od té nejúžasnější osoby.
Kačí...prohlížela sis to tady na tom světě někdy??? na světě je mraky a mraky, drahých až předražených věcí...ale ty, jsi ze všech nejdražší... na světě jsou miliardy a miliardy přenádherných věcí, ale ty jsi ze všech nejkrásnější... na tom obrovitánskym světě je i možná až moc milovaných věcí, ale ty jsi ze všeho nejmilovanější, na světě, je, a třeba ještě bude hromadu princezen, ale ta pravá a jedinečná, nejdražší a přenádherná, nejmilovanější, nejskvělejší princezna všech dob "Boží princezna"jsi ty. Zůstaň prosím, pořád tak skvělá a úžasná a Bohem obdařená princeznička, kvůli nikomu a ani ničemu se neměň. Jsi taková jakou Tě vytvořil Bůh a On tě tak stvořil, protože s Tebou má svůj velikej plán, napsal Ti divadelní hru ve které hraješ hlavní roli... prosím NIKDY nezapomeň na to, že žijeme pro Něho a skrze Něho... na tom prosím postav celý svůj život, mám tě nejvíc ráda, jsi přenádherná součást mého života... with Love TERKA <3

Pamatuji si, že když jsem si to dočetla, hrozně moc jsem se rozbrečela hodila přes sebe peřinu a utíkala s ní na hlavě do Terezčina pokoje. Rozmáchla jsem rukama a rozbila skleničku. Byl to pro mě tehdy tak silný zážitek, že doufám, že si ho budu pamatovat co nejdéle. Ale původně jsem vám chtěla říct, všem, klukům i holkám (ikdyž pochybuju, že si tenhle blog někdo čte), že všichni máme úkol, který musíme splnit a potom si nás Bůh zavolá k sobě. Všichni tady na téhle zemi hrajeme určitou a šíleně důležitou roli! Važte si vašeho života, neboť nic dražšího nedostanete. Nikdy.

Kdo jsem?

22. března 2011 v 21:39 | Kačí

Kdo jsem?

  • Jsem mladá 15 letá trhlá holka z Chomutova, která miluje Boha. Dříve jsem se hrozně moc zajímala o to co si o mě kdo myslí. Snažila jsem se všem vyhovět, ale dnes jsem poznala, že takhle to být nemá. Člověk by si měl stát za svým a všem říct svůj názor za každé situace a o to přesně se snažím.

Proč mám blog?

  • Blog jsem si založila, protože bych se chtěla stát příkladem pro mladé teenagery, věřící v Boha. Chtěla jsem založit takovou tu stránku, kam se bude každý vracet a hledat co ho zajímá. Tuhle stránku jsem jednu dobu hrozně moc postrádala a nenašla. Nejsem žádný profesionál, jsem obyčejná holka, která, jak už jsem řekla, věří v Boha a chce ke křesťanství vést i ostatní. Nečekejte tedy nic úžasného, co vám změní život. Ikdyž bych to tak jednou chtěla.

Kačí

Další otázky na mě pište do komentářů.
 
 

Reklama